Psychika a nezaměstnanost

Autor: Petr Turoň | 12.1.2015 o 12:07 | Karma článku: 3,18 | Prečítané:  769x

Psychologie a zaměstnání jsou často spojované termíny. Soudci například musí projít psychotesty, aby mohli vykonávat svoji profesi. Psychotesty při výběru zaměstnanců dobrovolně používají i některé soukromé firmy. S problémem nezaměstnanosti je už ovšem psychologie spojována méně. Politici hovoří o zdokonalování vzdělání, lákání nových investorů, zvýhodňování zaměstnávání lidí vedených na úřadu práce apod. Nad psychickými příčinami nezaměstnanosti se ale příliš nezamýšlejí.

 

Psychika člověka hraje velkou roli v tom, jak bude úspěšný. Žáci se nejpozději na středních školách musí o svém budoucím povolání rozhodnout, ale mají minimální povědomí o tom, co jednotlivé pracovní obory obnášejí. Učební osnovy kladou obrovský důraz na rozvoj akademické inteligence  jako je učení se nazpaměť, schopnost logického myšlení apod.  Přehlíží se otázka, zdali mají žáci i psychické předpoklady pro to či ono povolání.

K tomu, aby byl člověk dobrým učitelem dějepisu, nestačí výborné znalosti historie. K tomu, aby byl úspěšným právníkem, nestačí výborná paměť. V dnešní době se hledí pouze na inteligenci člověka. Logické schopnosti mozku ho tak předurčují na práci ekonoma či matematika, kdežto paměťové zase například na práci právníka, lékaře či historika. Učitelé ani rodiče se však neptají dítěte na to, co jej bude skutečně bavit. Neptají se, po čem skutečně touží.

Logické a matematické schopnosti ještě nejsou dostatečným předpokladem, aby člověka bavilo sledování nekonečného množství burzovních čísel. I přes fenomenální paměť nemusíte být šťastný, strávíte-li celý život čtením nových a nových zákonů, jejich komentářů a judikatur. Doba pokročila. Aby byl člověk úspěšný v práci, a tedy přínosný pro své okolí, musí jej daná práce bavit. V opačném případě může způsobit spoustu škody. Advokát tak může někoho poškodit finančně o lékařích ani nemluvě.

V tomto ohledu si myslím, že by školství mohlo pomoci. Například s pořádáním přednášek lidí z různých oborů, kteří dokážou hovořit jak o pozitivních tak o negativních aspektech jejich povolání.  Studenti by si tak aspoň udělali lepší představu o jednotlivých povoláních.

 

Pomoc úřadů práce

Zaměstnanci úřadů práce by při jakémkoliv kontaktu s klientem měli postupovat jako koučové. Měli by jim pomáhat hledat v sobě to nejlepší, co jsou schopni zaměstnavateli nabídnout.

Problém je ale v samotných zaměstnancích úřadů práce, kteří nemají schopnosti koučů a mnohdy ani zájem dělat něco víc, než je nezbytně nutné k setrvání v úřadu. Často ani nemají žádnou jinou pracovní zkušenost a neprošli si tedy tím, co mají radit svým klientům.

Aktivita pracovníků úřadů práce by měla směřovat např. k aktivnímu vyhledávání lidí, kteří jsou schopni živnostenského podnikání, a kteří jsou zodpovědní. Třeba kvalitních a zodpovědných řemeslníků je obecně velmi málo. Pamatuji si na případ lidí, kteří potřebovali v hlavním městě zedníka. Museli si vést svého známého z 200 km vzdálenosti a platit mu tam ubytování, protože na místě žádného nenašli. Není tedy divu, že znám řemeslníky, kteří jsou bohatší než mnozí vysokoškolsky vzdělaní lidé. Pochopitelně takový řemeslník nesmí pracovat jako zaměstnanec, ale sám živnostensky podnikat.

 

Odbornost jako problém dnešní doby

Nakonec bych si dovolil trochu snad až filozofické zamyšlení. Aby člověk obstál na pracovním trhu, musí být odborně zdatný. Tady se my lidé dostáváme do svízelné situace, protože být odborníkem, znamená jít do hloubky. Takový odborník však ztrácí zcela přirozeně kontakt s jinou realitou než je ta jeho. Z filmů známe úsměvné případy inteligentních vědců, kteří si nedokážou uvařit ani čaj. Realita možná není až tak extrémní, ale v tom příkladu je cosi pravdy. Lidé, kteří se zabývají stále jen jednou věcí, nemají nové podněty, mohou vyhořet. Pomohla by jim změna zaměstnání, pomohlo by jim podívat se na svět z jiného úhlu pohledu.

Úředník by například pochopil, jak je těžké živnostníkovi vydělat peníze, které on má pravidelně posílané na účet. Živnostník by si zase uvědomil, že byrokracie, s níž se častěji nebo méně často potýká, je úředníkovým dennodenním suchým a neradostným chlebem. Kritici školství by si uvědomili, jak těžké je vést třídu třiceti dětí apod.

Všem by nám prospěla tu a tam změna zaměstnání. Získali bychom větší přehled, představu o světě, kterou máme zkreslenou, stali bychom se klidnějšími a vyrovnanějšími. Ztratili bychom ale svoji odbornost, která je v dnešní čím dál tím více komplikované době, zásadní.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Slovák pomáha pri Mosule: Tu sa bojuje proti najväčšiemu zlu

Neumytý, neoholený, hladný. Po troch dňoch na fronte chce OLIVER VALENTOVIČ len teplú sprchu, pivo a pizzu. Pomáha pri irackom Mosule.

KOMENTÁRE

Koaličný Kotleba? Smer sa už vôbec nehanbí

Snaha kontrolovať moc je natoľko prioritná, že všetko ostatné ide bokom.


Už ste čítali?