Je důležité, od koho vzejde podnět k řešení situace, protože jenom ten ji skutečně řešit chce. Je proto ideální, když jej chtějí odstranit jak samotní zaměstnanci, tak vedení. Stres v principu není vždy špatný a má i svůj význam. V pravěku například pomáhal lidem v útěku před zvířetem, nebo naopak dával popud k lovu. Dnes nás stres stimuluje k práci, k řešení problémů. Například nesplácíme půjčky: Až stres způsobený výzvou exekutora nás přinutí jednat a vyhnout se tak například prodeji našeho majetku v dražbě.
Jenomže stres má svoje rizika, kterým jsou nejen zdravotní problémy, ale například i zhoršující se vztahy s okolím. Jeho přemíra totiž může způsobit, že na svoje partnery či přátele nemáme čas, reagujeme podrážděně, velký tlak často řešíme alkoholem.
Lze dosáhnout spokojeného soukromého i pracovního života bez stresu? Myslím si, že ano, jen je třeba vyvinout aktivní přístup ke všemu. Hledat problémy dříve, než si ony najdou nás. Například právník nezažije stres z exekuce, nebo jen výjimečně. Je to proto, že je v oblasti práva aktivní a tudíž zběhlý. Ví, že soudními náklady a náklady exekutora mu výrazně vzroste dluh, a tak si nedovolí nesplácet svoje závazky.
Co může udělat pro zmírnění stresu zaměstnanec?
V pracovní oblasti lze s ohledem na předchozí odstavec doporučit co nejdůslednější plnění úkolů, člověk se tak vyhne konfliktům s nadřízenými, hrazením škody, manka apod. Jedním z nejvíce stresujících zaměstnání jsou projekty financované z fondů EU. Důvodem jsou v tomto případě nedostatečně určené nebo komplikované směrnice a mnohdy i jejich neznalost samotnými poskytovateli dotací, takže zaměstnanec nikdy neví, kdy mu peníze, s nimiž počítal, vezmou. V tomto případě je třeba být aktivní do té míry, že každou podrobnost konzultujete a necháváte si ji potvrzovat emailem. Vše ale souvisí s psychikou. Je těžké být například aktivní a iniciativní v práci, která nás nebaví.
Co může udělat zaměstnavatel?
V případě pracovního stresu je třeba hledět ještě na jednu skutečnost. Zaměstnanec není sám sobě pánem a na některé stresující faktory proto zkrátka nemá vliv. Může být například zahlcen prací nikoliv proto, že by nebyl pracovitý, ale proto, že ji jeho nadřízený nerozděluje efektivně. Je proto důležité, aby stres na pracovišti řešili i vedoucí těchto firem. Podle druhu problémů je pak třeba se zaměřit na organizaci práce, výběr vhodných zaměstnanců na vedoucí i podřízené pozice, vztahy na pracovišti.
Obecně lze firmám doporučit lepší komunikaci mezi zaměstnanci i nadřízenými. Komunikace dává zpětnou vazbu těm, kteří rozhodují. Komunikace navíc vnáší do vztahů jasno, a to obrousí mnohé konflikty, které jsou taky často příčinou stresu. Jenomže komunikovat je mnohdy to nějtěžší.
Další z obecných rad je vytvoření smíšeného kolektivu. U čistě mužských kolektivů může pomoci zaměstnat ženy, neboť ty vnášejí do firemní kultury novou, méně konkurenční energii. To samé platí i pro opačné případy. Čistě ženským kolektivům zase může pomoci muž se svým méně osobním pohledem. O tom budu psát příště.